Wereldreizigers.nl
Domů » Evropa » Nederland » Život na lodi | Vzrušující rozuzlení, fungující zásuvky a oliebollen

Život na lodi | Vzrušující rozuzlení, fungující zásuvky a oliebollen

5. týden: Jak to fungující zásuvky (a nabíjecí kabely) usnadňují a řev smíchu dělá váš den dokonalým.

"No, tak už by to mělo fungovat," říká můj bývalý. Pomáhá s instalací elektrických zásuvek na naší lodi. Sám se v elektřině moc nevyznám. Naštěstí ho mám jako pomocníka a také tak získávám znalosti. Ukázalo se, že s tím mohu pomoci ostatním. Můj bývalý, kterému raději říkám 'přítel', s naším desetiletým vztahem včetně osmiletého manželství, chodí do předsíně a zapojuje zástrčku do zásuvky. Displej jeho telefonu se nerozsvítí. "Co?" Jak je to možné?!' diví se nahlas. 

"Hm, nemám tušení... Možná uzel na kabelu?" Navrhuji. "Uh, co?" Chvilku ticho. Pak se začne smát. "Žádný blázen!"
"Ano, vím toho hodně."

Čtěte také: Život na lodi | Tohle je Shem de Labric
Čtěte také: Život na lodi | Nechtěná návštěva, špatné noci a pořád ta svoboda

Zkuste nové místo

Při pohledu na ptáka, který letí kolem, myslím na docela dlouhou jízdu na kole dnes odpoledne. Když musím do práce, jsme lodí mnohem dál než obvykle. Čistě pro vyzkoušení, zda je to také proveditelné. A ano: za půl hodiny je možné jet na kole. Také pěkné kotviště. Zase trochu volnější.

Zauzlujte si kabel

Podřadím a zastavím na semaforu, který právě svítí oranžově. 

'Já už vím!!' Najednou slyším vedle sebe. Divadelní povzdech mého klienta, padesátiletého muže s mentálním postižením, ukazuje, že je to vážné. 

"Co už víš?" ptám se a šlápnu na brzdu autobusu, který jedeme trochu moc. Demonstrativně drží šňůru svého telefonu ve vzduchu. Myslím na chvíle, kdy jsme zjistili, že jeho telefon není znovu nabitý. Nevysvětlitelné, zdálo se. Opak byl pravdou. Často se stává, že šňůra je v jeho telefonu, ale ne v zásuvce. A pak můžete samozřejmě počkat, až zvážíte unci. 

"Ano, samozřejmě, můj telefon je vždy prázdný!" vykřikne mírně podrážděně. 

'Opravdu?' Co pak?' ptám se a dívám se do zpětného zrcátka, abych se ujistil, že jsem nezpůsobil nehodu. 

'Koukni se!' Ukáže na uzel na šňůře. Jeho pohled je vážný.

"Řekni mi, že to není pravda!" vykřiknu polekaně. Za mnou žádná kuřácká auta a nezdá se, že by autobus, který jedeme, chrastil víc než obvykle.

"Ano, oliebol!" křičí smíchy. Úlevu lze vyčíst z jeho tváře. 

"Chlapče, to jsem neviděl!" volám. "Proto máme vždy prázdný telefon?"

"Ááá!" on křičí. Jeho úsměv se rozšíří. Oči mu jiskří. Nemůžu zadržet smích. Chytnu kabel, abych rychle rozvázal uzel a jeden konec zastrčil do jeho telefonu a druhý do zapalovače. Obrazovka se rozsvítí. Ze sedadla spolujezdce se ozývá řev smíchu.

"Vidíš, pytlík chipsů!" směje se fanoušek Bassie & Adriaan a tleská rukama.

'Chlapče nebo chlapče! Frikandel!“ Sleduji.

"Uwle kuřátko!"

„Ahoj…“ řeknu tiše. Teatrálně polekaně se na mě podívá a pokusí se o to
hádej, jestli to myslím vážně, nebo si z něj možná dělám srandu. Po chvíli ticha pokračuji: 'Bubny, bubínky, bubínky!' Zase ten řev.

Chybělo spojení

Moc zdatný přítel se přes brýle na čtení dívá do kabiny. Zjevně má tušení. V karikatuře by se nad jeho hlavou objevilo světlo s jakýmsi zvukem plingu.

"Počkej chvíli," říká. „Už vidím…“ To, co vidí, je pro mě stále záhadou. Prohrabe se „metrovou krabicí“ a pak se vrátí do kabiny. Hrdě ukazuje svůj zářící displej telefonu a říká: "Podívej, teď to funguje." 

"Co se dělo potom?"

"Vynechal jsem spojení," říká a následuje řada pro mě nesrozumitelných odborných termínů. 

"Jo," povzdechnu si. "Ovocná kobliha!"

Čtěte také: Život na lodi | Udělali byste to?!

Shem de Labric

Jmenuji se Sam a je mi 33 let. Před třemi měsíci jsem se rozhodl vzdát se svého domu a žít na své lodi. Spolu s kamarádem a psem na cca 12mXNUMX. Žijeme v regionu v Nizozemsku a plujeme z místa na místo, pokračujeme na dovolené a zimu trávíme na stálém místě v marině.

Rád píšu a rád to dělám na palubě. Zvlášť teď, když mám více místa v hlavě, protože mám méně finančních starostí, získal jsem uvolněnější život na vodě (samozřejmě s vzestupy a pády, protože mnoho věcí je nových) a také musím méně pracovat. Mým největším snem je živit se psaním a už nebýt vázaný na lokalitu, abych se svou lodí, případně v kombinaci s obytným vozem, mohl jet, kam chci.

Viděli jste chybu? Dotázat se? Poznámka? Dejte nám vědět v komentářích!

Chtěli byste každý měsíc dostávat skvělé tipy na cesty a extra výhody? A věděli jste, že našim předplatitelům rozdáváme měsíční mapu světa? Jediné, co musíte udělat, je zanechat svou e-mailovou adresu níže a budete mít šanci vyhrát každý měsíc!

logo-světocestovatelé-šedá-1
Přeložit "
Kopírovat odkaz