Skútr roadtrip Afrika (11) | Wundanyi – Taita Hills – Kilifi

V jedenáctém blogu vstupuji Kenia z chaty Sentrim Tsavo East do Wundanyi v Taita Hills. Po pár dnech ve Wundanyi se přesouvám do krásného Taita Hills Safari Lodge. Tento blog končí v Kilifi, na nepřekonatelném svahilském pobřeží.

Několik dní v horách a jejich okolí ve Wundanyi

Po rozsáhlém rozloučení s úžasným personálem Sentrim Tsavo East Lodge mě zaměstnanec vezme na čerpací stanici ve Voi. Tam přesedám na svůj skútr a jedu směrem k horám Taita Hills (nadmořská výška cca 2.300 metrů). Na nové dálnici (A6), která končí 100 km jižně v Tavetě na hranici s Tanzanií (přímo přes národní park Tsavo West). Tentokrát však po 30 km v Mwatate odbočuji vpravo. Odtud také vede nová silnice s několika vlásenkovými zatáčkami až do Wundanyi ve výšce 1.400 metrů.

Ve Wundanyi, které je s asi 50.000 XNUMX obyvateli na keňské poměry stále poměrně velkým městem, se stěhuji do Hotel Taita Rocks. Zůstanu tam tři noci. Přes den si užívám. Na skútru prozkoumávám hornaté okolí po četných klikatých stezkách. Navštěvuji místní trh Taita a v sobotu se hlásím na fotbalovém stadionu, kde hraje místní FC ligový zápas.

Mwate, Maktau a Bura

V říjnu je počasí opravdu pěkné. Rozdíly jsou opravdu obrovské mezi nízkými pláněmi jižně od hor a samotnou horskou oblastí. Na horách prší s určitou pravidelností. Zatímco v nízkých pláních (Tsavo West) je obrovské sucho. Mnoho buvolů a antilop od té doby zemřelo. Mrtvoly páchnou hodinu ve větru a ten zápach cítím na vzdálenost pěti kilometrů.

Na svém skútru střídám safari po dálnici s výlety po horách. Nahoru přes Buru a kolem hory do Wundyani. V Mwatate si vždy doplňuji zásoby lízátek. Malým, které cestou potkám, dělám velkou radost (a máma si vždycky taky jednoho přeje). U kadeřnice jsem se nechala změřit na nový účes.

Přírodní rezervace Taita Hills

Mezitím jsem také zažil docela nebezpečné dobrodružství v přírodních rezervacích Taita Hills a Lumo. Z dálnice jsem sledoval dopravní značku k památníku první světové války. Taita Hills a Lumo vede zanedbaná železniční trať. Kdysi vedl z Keni, kolonizované Anglií, do Tanganiky (německé území) a byl strategickým bodem, kde mezi sebou bojovaly tisíce (hlavně) afrických vojáků za své britské a německé velitele.

Památky nejsou nic moc, ale to mě nezajímalo (viz níže o krásném muzeu ve vestibulu Taita Hills Safari Lodge o této bitvě za první světové války).

Tak jsem neoficiálně skončil v rezervacích. Po docela stoupání přes písečnou cestu jsem se hlásil v Tsavo Bluff Lodge. Obsluha baru byla proto úplně překvapená, že jsem svůj skútr zaparkoval před jejich panoramatickou restaurací. Po šálku kávy mi ukázali, jak se dostat k východu z rezervace. "Dávej pozor, protože tam vidíš to stádo slonů?"

Jo a předem varovaní se počítají za dva. Ale co když váš skútr nespolupracuje? Jinými slovy, přesně tam, kde se zastavilo stádo slonů, se zastavil můj skútr. Naštěstí šla kamenitá cesta z kopce a nebylo nad to koloběžku tlačit. Přes dva kilometry… Dokud jsem nedošel k východu z Lumo (rezervace Taita Hils a Lumo spolu sousedí). Zavládlo velké zděšení. „Jak ses dostal dovnitř, protože skútry jsou zakázané? Takže nemůžeme účtovat vstupní poplatek (30 dolarů).'

A jaké nádherné místo je Keňa. Po půl hodině chůze se skútrem jsem stál u dálnice. Motorkář zastavil a vyčaroval lano. O půl hodiny později jsme byli na benzínce v Mwatate a můj skútr byl úplně rozebraný. Problém: hodně písku v karburátoru.

Chtěli byste se dozvědět více o safari a možnostech ubytování v Taita Hills Game Reserve a Lumo? Přečtěte si tento blog přes odkaz níže.

Čtěte také: Roadtrip Afrika (10) | Národní park Tsavo West

Z Taita Hills do Kilifi (220 km) přes Bambu

Po týdnu a půl je čas na nepřekonatelné svahilské pobřeží. K tomu jedu nejprve 50 km do Voi. Tam odbočuji na dálnici Nairobi – Mombasa. Na koloběžce je někdy potřeba dávat pozor. S každým protijedoucím kamionem najedu preventivně na krajnici. Aby vás tlak vzduchu neshodil z vozovky. Po hodině si dávám pauzu v obrovském obchodě se suvenýry, který kvůli Covidu už měsíce nemůže prodat jediný suvenýr.

Jo a pak si to užívám naplno, protože pár pastýřů s vervou vodí své stádo po dálnici (viz youtube video).

Do dalšího blogu!